pondělí 8. prosince 2014

Z odposlechu: Essa

Britský hip-hop. Dřív si říkal Yungun, teď Essa. Témata, kterým rozumím, hudba trochu pop, ale u mě dobrý!

https://www.youtube.com/watch?v=Xf7Tlewn8KI&list=PL6gQJ68wRHeYPhze0PM4DietwsgjducAZ

S drobným odstupem (časovým)

Pár měsíců (?) jsem nic nenapsal, kromě několika přání k narozeninám na Fejsáči, která se možná ještě pořád nepočítají jako slohový útvar, ale nějak už se to ve mně nakupilo. Terapie psaním pomáhá.

UÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ !!!!!!!!!!!

Připadám si jako bych se ocitl ve scéně ze Stepfordských paniček kombinované s prostředím československého socialismu na vysoké úrovni.

Uvědomuju si ty výhody, které tohle společenské uspořádání nese; mír, bezpečí, rovnováha mezi prací a životem mimo práci, fungující stát. Možná to ocením víc, až si budu slintat do klína na kolečkovém křesle nebo až budeme za pár let začínat znovu v nějaké pestrobarevné zemi v Jižní Americe. Koneckonců jsem ve svobodné zemi a můžu dělat, co mě baví.

Fakt? Vždyť mě už dvakrát vyhodili z baru, protože měli dojem, že už jsem příliš vypil. To ještě neviděli co dělám, když toho příliš vypiju. Opravdu potom netancuju na Daftpunk jako idiot.

Zlatá klec. Skvělé pro děti. Nuda jak cyp. Roboti.

čtvrtek 15. srpna 2013

Srovnání pojmů a dojmů - bezpečnost

Anglie vs. Švédsko, jak je vidím.


Bezpečnost

V prvních měsících v UK jsme bydleli v Hayes - nepěkném hnízdě na západě Londýna. Někdo nám ukradl tenisky, které jsme naivně nechali na rohožce před vchodem do domu. Další naše bydliště bylo o několik mil dál, v lepší čtvrti. Na parkovišti za naší pidizahradou se odjednou začaly objevovat použité kondomy a zbytky jointů. Cestou do práce se mě jakýsi dobrák pokusil shodit z kola ve chvíli, kdy jsem ho míjel - prostě jen tak, asi že bylo hezky. Když jsme si odpoledne vyzvedávali dítě ze školky, čekali jsme všichni rodiče za třímetrovým plotem, dovnitř jsme byli vpuštěni naráz a děti vycházely ze školky po jednom, aby učitelky viděly, kdo je odvádí. Policejní přítomnost v ulicích byla výrazná, ať už v centru Londýna, na předměstí nebo ve městě v Essexu, kde jsmy bydleli následně. Nemůžu říct, že by ve mně ty všudepřítomné uniformy a policejní houkačky vyvolávaly zvýšený pocit bezpečí; a to jsme bydleli v klidných zónách.

Ten rok a něco, co žijeme ve Švédsku, mám daleko silnější pocit bezpečí než jsem měl v Anglii. Ne, že by se tady nekradlo a nenásilničilo, tomu člověk neunikne. Atmosféra je tady ale obecně víc důvěřivá. Švédové jsou, řekl bych, celkem zvyklí na poctivost, a ani mi nepřijde, že by se policajti objevovali víc než je nutné. Když takhle vyrazím třeba do centra města, narazím možná na policejní hlídku, někdy ani to ne. Kola necháváme nezamčená před domem; pravda, bydlíme na předměstí, v centru bych si to nedovolil. Ale nestává se, že bych při ranní procházce městem viděl poničená jízdní kola, vymlácená skla na zastávkách nebo podobné výtržnosti. V oblasti londýnských předměstí to byly běžné obrázky. Přitom tady nehrozí lidem za takové přečiny nějak výjimečné tresty, možná jenom víc používají rozum a uvědomují si svět kolem sebe.

Můj pocit bezpečí ve Švédsku utvrzuje i množství dětí, které chodí nebo jezdí na kolech samy do školy, místo toho, aby je tam dováželi rodiče v autech. Jako mnoho jiných věcí ve Švédsku, i tohle mi připomíná doby mého dětství. Tehdy jsme se každé ráno sebrali a šli společně do školy, cesta domů pak většinou trvala dýl.

pondělí 5. srpna 2013

Srovnání pojmů a dojmů - Bydlení

Anglie vs. Švédsko, jak je vidím.


Bydlení

Za pět let života v UK jsme vystřídali čtyři podnájmy - jeden byt a tři domy. Z londýnského předměstí na venkov v Essexu; celkově bych tuhle nájemnickou zkušenost označil termínem 'standardní anglická ojebávka'. Hodně peněz za málo místa, neochota řešit praktické problémy a taky různé špinavé hry ze stran majitelů i realitních kanceláří, když šlo o peníze. A o ty šlo především.
Užili jsme si různých taškařic, ale co se mi vybaví v první řadě, když přijde řeč na bydlení v Anglii, je rozměr nemovitostí. Hustota lidí na povrchu anglickém je vysoká, a tak jsou vysoké i ceny za metr čtvereční. Anebo můžete za míň peněz dávat liškám dobrou noc.

Před naším exodem do Švédska jsme byli na sklonku koupě domu v jednom essexském městě. Nakonec jsme koupili dům ve Švédsku. Když srovnání těch dvou domů shrnu do jedné věty, v Anglii bychom za víc peněz koupili výrazně méně prostoru a nemovitost v horším stavu s nutností oprav.

Naše švédská bydlící zkušenost je zatím krátká - dva měsíce v bytě od zaměstnavatele, jeden rok ve vlastním domě. Kromě toho "našeho" bytu jsem navštívil několik dalších, řekněme obyčejných, a co se velikosti týká, působily prostorným dojmem. To samé platí o domech. Zase je to o té hustotě obyvatelstva, která je tady v porovnání s UK výýrazně nižší.

Naštěstí jsme se nedostali k potřebě pronajmout si bydlení, ale co si v kostce vybavím, buď si člověk pronajme soukromě, a to bývá spíš dražší, nebo se zapíše do pořadníku na pronájem z obecního, kde zaujme příčku podle bodového systému (body získá například za každý den pobytu v zemi), a až přijde jeho řada, může bydlet.

Zajímavé jsou společné prádelny, ve kterých nájemníci najdou pračku a sušičku v potřebném množství, a kam si mohou zarezervovat čas, kdy budou mít prádelnu pro sebe. Zabukujete si tříhodinový blok, přinesete své týdenní prádlo a perete a sušíte, dokud je co. Když vám zbyde volný čas do konce, můžete si tam třeba zahrát piškvorky se sousedem, který přišel se svou taškou ve víře, že skončíte dřív. Nebo se pohádáte. A pak se pomilujete a tím se usmíříte.

V Londýně jsem důvěrně poznal mnohá zákoutí, obydlená převážně chudými přistěhovalci, zatímco v našem sotva stopadesátitisícovém městě jsem byl jen párkrát na skok v obdobných místech. Řekl bych, že obě země se snaží poskytnout takovým oblastem velkou péči, v Anglii mi ta místa přišla obecně víc zdevastovaná a špinavá, ale při množství lidí tady a tam mi to přijde těžce srovnatelné.

V každém případě vám radím, nestěhujte se do Švédska! Jen tak tady může být tolik volného prostoru.