čtvrtek 25. února 2010

A visit to a farm shop and a farmers' market - farmářský obchod a farmářský trh

Onehdy jsme jeli z dědiny, kde žijeme, do supermarketu v nedalekém městě, kam běžně jezdíme nakupovat. Po cestě je jeden farm shop, o jehož přítomnosti víme díky vyzývavé ceduli u silnice, ale až do té doby jsme jej opomíjeli, byť jsme mu věnovali dílčí pozornost. Prostě jsme návštěvu odkládali. Ale toho dne jsme se rozhodli podlehnout vábení zelenobílé svůdné ceduličky, sjet z hlavní silnice a zaparkovat kočár na parkovišti u farmářského obchodu.

Už jsem v několika málo farmářských obchodech byl, ale ty nedosahovaly velikosti tohoto obchodu a samozřejmě se mu nepřibližovaly ani nabízeným sortimentem zboží. Link
Nepředstavujte si žádný hypermarket, po kterém jezdíte s traktorem místo nákupního vozíku; zboží je lokální produkce nebo dovážené z okolí, takže se vejde na plochu větší tělocvičny, ale na to, aby s tím člověk doplnil domácí spíž, ledničku a mrazák to stačí a je to docela příjemná pastva. Hlavně jsou to čerstvé potraviny, jen některé kousky (tropické ovoce) dozrály cestou na lodi nebo v kamionu.

Najdete tam prakticky to, co v normálním obchodě s potravinami; to znamená ovoce a zelenina (v tom ovoci to teda není velká sláva s přihlédnutím k zeměpisným šířkám Velké Británie), maso a uzeniny (ty jsme v podstatě minuli, takže ani nevím, co konkrétně bylo v nabídce, ale na webovkách to najdete), mléčné výrobky v bohatém zastoupení - holt krávy tu jsou, pak taky dost různých zavařenin, medů a dalších produktů z květin a bobulí.

Celkové pestrá směs, kterou jsme ale tenkrát nezvládli důsledně probádat, což ale napravíme brzy, protože obchod je skoro coby kamenem dohodil.


Odkaz na stránky farm shopu:

http://www.calcotthall.com/


Minulý víkend se na nás počasí dočasně usmálo, a tak jsme si splnili dávný sen - podívat se na farmářský trh. V Essexu se trhy konají obvykle jedenkrát týdně o víkendu a většinou je to každý víkend v jiném městě. Na ten minulý jsme se vydali do Harlow.

Harlow najdete severovýchodně od Londýna, prý je to nepříjemné místo, ale my jsme jen zajeli autem do centra a po dvou hodinách zase vyjeli, takže jsme neměli příležitost zjistit, jaké to tam je.

Samotný trh bývá na Harlow High Street, to je asi 300 metrů dlouhá ulice s obchody po obou stranách. Byl chladný den, na High Street stálo vedle sebe nějakých šest sedm stánků, ve kterých byly v nabídce produkty lokálního farmářstva. Nemůžu říct, že bych byl u vytržení z množství nebo sortimentu vystaveného zboží, ale po bližším ohledání se tam našlo několik slibně vyhlížejících kořistí. Co tam tedy leželo na pultech? Maso vepřové, hovězí, kuřata celá i řízky, králičí maso, jehněčí, samozřejmě i ve formě klobásek (sausages) nebo burgerů, ale taky tam byla vejce a jeden stánek prodával různé chili věci jako omáčky nebo olej. Převažovalo ale maso. Některé kousky se honosily cedulkami se složením, váhou a snad i jménem zvířete, ze kterého maso pocházelo, jiné nesly jen strohý název (např. Rabbit) a cenovku.

S cenami to bylo různé - maso bylo spíš nad úrovní cen, za jaké kupujeme v Sainsbury's, ale ne výrazně. Vejce stála dokonce méně.

Celkově vzato jsem čekal větší atrakci a byl jsem mírně zklamaný malým počtem stánků a výběrem, přesto ale se vybrat dalo a myslím, že je to dobrý doplněk k nákupům v supermarketech.

pátek 19. února 2010

FarmStay - zážitek z pobytu na farmě

Ve vzduchu visí jaro; louky se zelenají, krávy bučí a nebude to trvat dlouho a pilné včelky dělnice se zakrátko rozletí po kraji anglickém. Čas cestování a objevů se blíží.

Během prvních dvou let našeho pobytu v UK jsme toho příliš nenacestovali. Motali jsme se po Londýně a okolí, jen tu a tam jsme se vydali na jih Anglie, abychom smočili chodidla v chladné mořské vodě. S tím, jak se ukazovalo, že se zde možná ještě nějakou dobu zdržíme, pronikla výrazně do popředí i touha vidět víc, poznat nové, ochutnat neobvyklé. Pro první cestuza poznáním jsme vybrali ne tak moc vzdálený Cornwall a do party jsme přizvali starého přítele Google, aby pro nás našel ubytování. Bylo z čeho vybírat, ne že ne, i když ono se to nelehko vybírá, když o těch místech nemáte sebemenší povědomí. Nakonec jsme si zapsali několik vybraných adres ubytovacích míst, naložili káru a vyrazili na západ.

Cesta ze západního předměstí Londýna do West Country byla sice časově náročná (vzhledem k juniorskému osazenstvu rodinného vozu), zato ale to byl příjemný přechod k tomu, co nás čekalo. Krajina se změnila od placky temžského údolí do kopcovatějšího profilu podél M4, přes příměstské prostředí v blízkosti města Bristol, kopečky v Devon a Somerset až po ovcemi poseté stráně v západním kraji Cornwall.

TomTom nás navedl na zvolenou adresu - jednu z ovečkovitých strání, kde se nacházela farma s ovčí babičkou; bohužel pro naši rodinu neměli dost volného místa. Paní farmářka ale má kamarádku, která bydlí jen o vesnici či dvě vedle, a jíž také bez váhání zavolala, aby zvěděla či volných loží pro poutníky londýnské našlo by se. Měli jsme štěstí a o půl hodiny později jsme parkovali naši fordku u spřátelené farmářky. Samotná cesta k farmě vedla do kopce rozbitou cestou mezi pastvinami, nad hlavou se nám honili orli a naše děti řvaly hlady.

Tohle přece nemá být zápis z rodinného deníčku, ale pokus o rozbor ubytování na farmě. Tak tedy:

Ukázalo se, že i tuto farmu jsme měli na seznamu ubytovacích míst, a také jsme se dozvěděli o existenci katalogu FarmStay UK, kde se inzerují farmy ve Velké Británii, které nabízejí ubytování, ať formou Bed&Breakfast nebo pronájmu celých cottages nebo caravans. Naše ubytování se odehrávalo v obytné části farmy - velikém domě, kde v přízemí žili farmářští manželé, v patře pak bylo několik pokojů pro hosty. Můj první dojem z interiéru obytného domu byl, že je to staroanglický přeplácaný kýč. Přebytek dekorací na stěnách i mimo ně, tapety s kytičkovým vzorem, tlustý tmavý koberec, stojánek s propagačními letáky atrakcí v Cornwallu. Odér příbytku působil umělým dojmem, nejspíš vyvolaný umně skrytými pytlíčky s chemkou napuštěnými sušenými rostlinami. Podobný pocit jsem měl i z prezentovaného pokoje, který nám paní farmářka nabídla v ceně nějakých 70 liber na noc, včetně snídaně, zkrátka bed&breakfast. Pokoj byl dost prostorný a nabízel veškerý komfort domácího bydlení, včetně všeho potřebného k přípravě čaje. Už nevím, jestli to bylo tím, že padala podvečerní hodina nebo že jsme se podívali z okna přes pastvinu s koníkem na protější stráň, kde se pásly ovce.. podlehli jsme situaci/kouzlu/únavě (nehodící se škrtněte) a rozhodli jsme se zůstat.

Na této farmě chovali koně a ovce, to zejména ocenily děti; takže jsme se při procházce kolem ohrad mohli zblízka seznámit s budoucím obědem (ne naším). Dali jsme se taky do řeči s farmářkou a dozvěděli jsme se, kam v okolí se stojí za to podívat. Ony jsou to převážně paní farmářky, které se vrhají do ubytovacího byznysu a využívají tak neobsazených prostor rozlehlých farmářských stavení k přivýdělku a pobavení. Večer se nás ještě dotyčná dáma zeptala, jak si budeme přát vejce na snídani a s tím jsme se rozloučili.

Spalo se krásně tam na venkově, kde je čerstvý vzduch, ozývají se zvuky přírody a ne hučení automobilů a sirény policejních aut, typické to kulisy londýnského předměstí.

Snídaně se podávala v jídelně, místnosti s pýchou dekorované - v tomto případě šlo hlavně o trofeje lokálního koňstva a obrázky s tématikou lovu a místní přírody. Pro zažívání vcelku příjemné. Snídaně byla rozmanitá, ačkoliv naprosto v anglickém stylu. To znamená, že se podávala Full English Breakfast (vejce, klobása, fazole v rajské omáčce, slanina, grilované rajče a žampiony + toast), nachystané ale byly i zavařeniny, cereálie a nezbytné doplňky jako máslo nebo mléko. Mě osobně snídaně uchvátila; byly to produkty přímo té farmy nebo farem z okolí a na chutích to bylo náramně znát. Tak nádhernou slaninu jsem do té doby nepoznal; přímo se rozplývala, růžová a protkaná bílými cestičkami zdravého tuku. A tak bych mohl pokračovat o každé složce té farmářské snídaně - kam se hrabe Marks and Spencer! Tehdy jsem pochopil, že správná Plná Anglická Snídaně zasytí člověka na půl dne dopředu, takže si v poledne dá jen pytlík brambůrek a čokoládovou tyčinku a to mu stačí i na zdolání těch nejvyšších cornwallských vrcholů (Brown Willy - 420 m.n.m.). U snídaní v jídelně jsme se potkávali i s dalšími hosty farmy, jednou britskou a jednou francouzskou rodinou.

Po nocích jsme studovali katalog FarmStay UK a vybírali si, kam pojedeme příště. S překvapením jsme se dozvěděli, že ve Velké Británii nabízí různé formy ubytování přes 2000 farem! Je tedy skutečně z čeho vybírat, ať už z hlediska lokality nebo podle nabízeného luxusu.

Dvě noci jsme strávili na té farmě, kterou jsme využívali jako základnu pro denní výlety po onom cípu ostrova. Nezůstalo však loni u jedné farmy; přes katalog FarmStay UK jsme si vybrali ještě farmu v Lake District a později v létě jsme si pronajali s kamarády krásnou chatu v Norfolk. Letos budeme návštěvy farem určitě opakovat a doporučil bych to i dalším, kteří by rádi ochutnali něco typicky britského.


Odkaz na online stránky FarmStay UK:

http://www.farmstay.co.uk/

úterý 16. února 2010

Rozhovor s clovekem z BT

Napsal jsem na oddeleni Pece o zakazniky v British Telecom (BT), protoze jsem nespokojeny s tim, jak nam doma funguje pripojeni na Internet, ktere mame od BT. Pres den to bezi docela rychle, ale vecer rychlost spadne tak, ze treba poustet videa na BB iPlayer nema vubec cenu – a to nemluvim o HD kvalite!

Ozval se mi clovek z technicke podpory BT, poslal mi odkaz na speedtester, ja otestoval linku rano, v poledne a vecer, potvrdilo se, co jsem jim napsal, a chlapek mi sdelil, ze nejde o poruchu, tohle je normalni chovani provozu site.

To, ze se rychlost vecer snizi, je nejspis dane vytizenim site a chapu, ze tak to proste je, BT kvuli me stiznosti upgradovat ustrednu nebude. Na druhou stranu platim relativne dost penez za nejdrazsi variantu jejich pripojeni a nelibi se mi, ze platim stejne jako ti, kterym to funguje dobre diky tomu, ze bydli v jine lokalite. Ve finale si moc vybirat nemuzu, jit k jinemu poskytovateli broadbandu pres kabel by neznamenalo zadnou vyhru, protoze vsichni pouzivaji existujici rozvody BT (pokud vim). A zadny z mobilnich operatoru nepokryva nas domecek 3G signalem, takze ani mobilni broadband nepada v uvahu. Ale rekl jsem si, ze BT poskadlim, a proto jsem jim napsal dalsi email – takovou vyzvu. Prece jen mi v lete konci smlouva na broadband, tak treba BT predvede nejaky trik.

Po par dnech se mi ozval chlapik z BT, ze by se mnou rad linku otestoval. Namitl jsem, ze uz jsme linku testovali driv, ale rekl mi, ze maji podezreni na poruchu, tak at jim zavolam, az se mi to bude hodit. Takhle nejak probihal nasledny telefonicky rozhovor:

BT: Dobry vecer, tady je Prahusnatrivan z BT Broadband support. Jak se pro Vas dnes muzu rozkrajet?
Ja: Dobry vecer, volam kvuli problemu, ktery jsem BT ohlasil pred dvema tydny. Muzu Vam rict referencni cislo BT, pod kterym mou zalezitost evidujete?
BT: Jiste, reknete mi cislo a ja se podivam, o co v tomto pripade jde.
Ja: Cislo je VOL48592067-0
BT: Dekuji Vam velmi moc, dejte mi, prosim, dve minuty, abych si mohl precist cely zaznam.

O dve minuty pozdeji.

BT: Dekuji Vam za trpelivost. Muzete mi, prosim Vas, shrnout, ceho se Vas problem tyka?
Ja: Pripojeni na Internet je ve vecernich hodinach desne pomale. Pres den je to OK, ale kveceru a vecer se to zpomali na tretinu. Mluvil jsem uz driv s Vasim kolegou z technicke podpory, testovali jsme linku a on dosel k zaveru, ze nejde o poruchu, ale o bezne chovani site, vyplyvajici z designu. Proste je v nasi oblasti dost uzivatelu a kdyz se kveceru hodne lidi pripoji, zpomali se to. Za par mesicu mi konci smlouva s BT, tak me zajima, jestli uz mam zacit patrat po jinem poskytovateli pripojeni.
BT: Takze Vam nefunguje Internet.
Ja: Funguje, ale mezi sestou a jedenactou vecer je hodne pomaly.
BT: Rozumim. Udelam vsechno, co je v mych silach, aby na konci tohoto rozhovoru byl Vas Internet v poradku nebo abychom aspon zjistili, kde je problem.

Nasledovalo vysetrovani, kdy mlady muz ze vzdaleneho konce sveta pokladal otazky ohledne zapojeni cele te srandy u nas doma a ja mu na ne odpovidal, takze jsme se po nekolika minutach dostali az ke konci flowchartu, ktery tam bezpochyby ti dobri lide maji pred sebou a prstem putuji mezi jednotlivymi chlivky, aby se dobrali nejakeho cile. Po splneni vsech jeho rozmaru, ktere nakonec zahrnovaly odsroubovani krytu zasuvky a prepojeni ADSL filtru do vedlejsi zdirky, si pan Technicky podpora vzal chvilku na rozmyslenou.

BT: Dekuji Vam za Vasi trpelivost. Podle vysledku nasich testu to vypada, ze je na lince porucha, kterou bude potreba opravit.
Ja: To je zajimave. Muzete mi vysvetlit jak je mozne, ze se porucha projevuje jenom mezi sestou a jedenactou vecer?
BT: Maly moment, prosim Vas, hned budu u Vas.

Za minutu byl zpatky.

BT: Ano, tato porucha je zpusobena zavadou v siti BT a budeme muset poslat technika, aby se na to podival na miste.
Ja: Kdyz myslite…
BT: Jeste si Vam dovolim dat uzitecnou radu. Nestavejte pred Vas bezdratovy router zadne velke predmety, zejmena ne kovove. Mohlo by dojit k blokovani signalu a pak byste mohl mit problemy s pripojenim.
Ja: Dekuju za radu.
BT: Nevahejte nam zavolat, kdybyste potreboval pomoct.


Uzasna zakaznicka zkusenost, u BT naprosty standard. Aspon se clovek pobavi.

Zaujalo me, jak se v prubehu rozhovoru menil zpusob reci reprezentanta BT. Indove maji ve zvyku mluvit velmi rychle, mozna proto, aby zmatli druhou stranu a zakryli nedostatky. Zpocatku byl pan Podpora sebevedomy a drmolil. Jakmile jsme prosli flowchartem a on se ocitl na uzemi nepopsanem jednoduchym procesem, znejistel a zvolnil tempo reci. Na konci rozhovoru uz zrejme rezignoval a zpomalil tak, ze mu bylo i rozumet.

pondělí 15. února 2010

NHS doktor i soukromý lékař

mě dneska namíchli. Nedávno mě NHS GP poslal ke specialistovi do soukromé nemocnice, ale vyšetření hradilo NHS. Od specialisty jsem dostal recept, se kterým jsem naklusal do lékárny, kde si řekli o 65 liber za čtyři položky (u NHS se dnes platí paušál £7.20 za položku). To se mi zdálo být ve vyšší cenové hladině než jsem čekal, což lékárnice vysvětlila tím, že recept je od soukromého lékaře, tedy bez sponzorského daru od NHS. Na receptu bylo velkým písmem napsáno PRIVATE PRESCRIPTION; a teď už vím, že to neznamenalo, že je to JENOM MOJE. V lékárně jsme se domluvili, že pro mě některé položky objednají neb je neměli v místě, a já si zatím obstarám NHS recept.

Volal jsem ráno tomu speciálnímu pánovi, aby mi naškrábal nový lístek, ale bohužel je dobře schovaný za firewallem - jeho PA si na mě vzala kontakt a ... po zbytek dne se neozvala.

Tak jsem zavolal svému GP, jestli by pro mě mohl vystavit recept on. "Jasně, no problem. Co tam chceš?" Všechno šlo hladce, včetně toho, že recept bude nachystaný na recepci GP surgery, kde ho přijde vyzvednout žena.

Přišla, cestou otravovaná policistkou, kterou na ni poslali všímaví řidiči, protože kráčela s kočárkem po krajnici silnice! Zřjemě nějaká pomatená nuzota, mysleli si; tady nikdo jiný pěšky nechodí dál než z domu na parkoviště.

Odpoledne jsem zavolal do lékárny, abych ověřil, že žena může zítra přijít vyzvednout zboží. "Žádná taková objednávka tady v systému není," oznámil mi pan lékárník. Grrr

Přijdu večer z práce domů, mám hlad, tak se jdu podívat na recepty, co z nich dobrého uvaříme, a vidím, že můj GP mi předepsal úplně jiné léky než jsem po něm chtěl.

Budu se léčit vínem. Vive la France!

P.S.: Je dalsi den rano, mluvil jsem s mym GP. Vysvetlil mi, ze to, co je napsane na receptu, neni obchodni nazev leku, ale ucinna latka. V lekarne mi pak podle ucinne latky muzou nabidnout ruzne pripravky - leky. Takze jeden bod pro NHS, nula pro me!

neděle 14. února 2010

Blu = street art

Blu je z Itálie a dělá jako do strýtártu jo.

Je úžasné, jak dokáže přenést dlouhý příběh z nějakého skicáku, co nosí v batohu, na ty hrozné čtvereční metry veřejných ploch. To je podle mě fascinující. Víc na www.blublu.org



http://www.youtube.com/watch?v=uuGaqLT-gO4

Jean Michel Basquiat - umění symbolů

Dnes už neživoucí Haiťan Jean Michel Basquiat, nekonformní umělec, spolupracoval s Varhólem, jeho obrazy nesou hodně symboliky a černé magie.


http://www.youtube.com/watch?v=uB8JFXWS1P0

Církev by chtěla v anglickém zdravotnictví více lidskosti

Arcibiskup římsko-katolické církve Anglie a Walesu se nechal slyšet, že některé nemocnice NHS nezacházejí s některými pacienty s dostatkem soucitu a lidskosti. Takoví pacienti jsou jen břemenem, zajímavým pouze z hlediska lékařské vědy.


Říkám si, kde takový chlápek bere odvahu k takovým velkohubým prohlášením? Z hlediska počtu oveček je hlava ř-k církve daleko za ředitelem řetězce supermarketů Sainsbury's a nevšiml jsem si, že by se mi někdo při nákupu snažil kecat do života. Taky si myslím, že pro doktory jsou pacienti opravdu objektem zájmu medicínského a jen díky tomu se lékařská věda dostává dále a léčí více a lépe (říká se tomu pokrok, v církevních kruzích se o tom potají šušká, ale ještě to k nim nedorazilo). Už jenom pro tyhle dva argumenty nemůžu slova pana církevního hodnostáře brát vážně.

Církve si už ale dávno patentovaly nárok na vědění a rady lidstvu, jakkoliv pitomé a zhoubné jsou, a bohužel, prsty církevní mafie sahají i do vládních kapes. Kdyby čirou náhodou tomu pobožnému pánovi šlo opravdu o lidský přístup ve zdravotnictví, ať prodá ty obrovské baráky, co jim říkají katedrály, a zřídí nějakou alternativní zdravotní službu. Kecat umíme všichni.

Vincent Nichols, arcibiskup westminsterský, řekl, že některé nemocnice se chovají bez soucitu k některým pacientům. Typicky kluzké tvrzení, nepodložené jediným faktem. Tohle když čtu, zpozorním, obzvlášt, když to přináší posel Boží.

Zajímalo by mě, jaká je motivace za prohlášením pana arcibiskupa. Má v úmyslu nasadit služebníky Boží do nemocnic, aby rozdávali soucit od postele k posteli výměnou za zmínku v závěti, nebo chce nějaké peníze od vlády hned, výměnou za to, že církev své lidi nevyšle? Chce se jen chce dostat nějakému ministrantovi pod sukni? Jakmile začne katolická církev přednášet o lidskosti, je zle. Cítím čertovinu.

Ale možná je to jenom taková reklama církve před blížícími se Velikonocemi.



Odkaz na článek na Independent.co.uk:

http://www.independent.co.uk/news/uk/home-news/archbishop-urges-hospitals-to-adopt-culture-of-compassion-1899211.html

čtvrtek 11. února 2010

Farmy, farmarske trhy v Essexu - zpovzdali

Essex je oblast bohata na farmy a zemedelskou vyrobu, takze v okoli mame hned nekolik farm shops, kde se da koupit zelenina, maso nebo treba mlecne vyrobky mistni produkce. Uz nekolik tydnu mluvime doma o tom, jak tam zajdeme nakoupit, ale porad na to zapominame a kupujeme potraviny, ktere se narodily a vyrostly v plastovem sacku.

Dalsi podobnou zalezitosti jsou farmarske trhy; to farmari nalozi svuj farm shop na kola a prijedou do nejblizsiho vetsiho mesta, ktere farmers' markets porada. Vetsinou byvaji jednou az dvakrat v mesici.

Jestli do soboty prestane snezit, zajedeme do Southend-on-Sea pro reportaz. A taky pro nejake ty sausages. Yummy yummy in the tummy...



Odkaz na stranku farmarskych trhu v Essexu:

http://www.essexfarmersmarkets.com/

středa 10. února 2010

Z odposlechu - Jesca Hoop

Slysel jsem ji dnes na BBC Radio 2 - Americka kytaristka/zpevacka Jesca Hoop. Taky byvala au-pairka v dome Toma Waitse. Neotrela muzika, hrava a radostna.


Four dreams

http://www.youtube.com/watch?v=dXYG7aw4OiY


Money

http://www.youtube.com/watch?v=4m3OH_fXApA

Poslat dite do skolky

na "plny uvazek" je v Anglii zatracene drahe a zaroven je to sen vetsiny rodicu. Na strankach independent.co.uk se objevil cerstvy clanek, ve kterem autorka poukazuje na horentni sumy, ktere Londynane vydavaji za peci o deti. Peci, kterou za ne vykonava nekdo jiny, at uz skolky (nurseries), chuvy (nannies) nebo childminders (lidi, kteri se o cizi deti staraji u sebe doma).

V clanku se operuje s cislem £22.100 coby rocnimi naklady na skolku. Je to maximalni castka, kterou plati nekteri rodice. Dal v clanku se lze docist, ze prumerne naklady na skolku pro dite do dvou let jsou £218, to je rocne neco jako £11.000. Tato castka odpovida me osobni zkusenosti se soukromou skolkou v Zapadnim Londyne. Nemeli tam moc volnych mist, zajem je velky.

Nerikam, ze je tady pece o deti levna. Rikam, ze je draha, ale na druhou stranu umoznuje rodicum, aby vydelali vic penez, seberealizovali se mimo domov a zili spolecenskym zpusobem zivota. A to jsou prece duvody, proc jsou rodice tak zhavi sve potomky sverit do cizi pece, a tak zaplatit cenu, kterou si pecovatel rekne. Funguje tady svobodny trh, je nabidka a je poptavka. Ceny jsou tak dane zajmem o volna mista. A chteji rodice, aby ve skolce byly stare hracky a hloupe tety? Nemyslim si. Regulovat to znamena spise zhorseni kvality nez zlepseni. A nasledne vice regulace, aby se zhorsena kvalita mohla zhorsit jeste vice.

Z clanku vyplyva, ze jsou tady zajmove skupiny, ktere tlaci na politicke predstavitele, aby zaridili kvalitni peci dostupnou vsem. Daycare Trust, zminena v clanku, je jedna takova organizace, ktera saje ze statniho cecku a jejimz uslechtilym cilem je, aby se ovce nemusely prilis snazit, protoze je tady porad jeste dost takovych, kteri si muzou vzit par prescasu navic a vsechno to zaplatit. Tomu rikaji charita?? Diky moc.

Ze statniho rozpoctu jde prispevek na peci o trilete a ctyrlete deti. Stat hradi za rodice v soucasnosti 12 a pul hodiny pece tydne. V realnych penezich, ktere si skolky uctuji ( i ty s mistem za 22.000 rocne). Od zari 2010 to bude 15 hodin tydne. Nemam dojem, ze by na tom Velka Britanie byla tak skvostne, aby se z kouzelneho statniho mesce rozdavalo jeste vic.

Ano, pece je draha, ale umoznuje rodicum komfort volneho casu. Vidim to tak, ze kdyz jsme se rozhodli mit deti, bereme na sebe odpovednost za peci o ne. Dokazeme-li vydelat na delegovani pece nekomu jinemu, hura. Kdyz ne, pecujeme sami a vyuzivame alternativnich moznosti jako jsou kamaradi, rodina nebo treba playgroups. Zaridit, ze statni kasa zprostredkuje ovcim veskery luxus, je zhovadilost a presne ta cesta do pekel, po ktere se stado za veseleho beceni ubira.


Odkaz na clanek:

http://www.independent.co.uk/news/uk/home-news/childcare-now-costs-more-than-top-public-school-1894547.html

pátek 5. února 2010

Banksy - proti establishmentu

Tenhle chlapík umí svoje myšlenky vyjádřit a dostat je k lidem.


Banksyho práce na ulici (škoda té hudby, podle mého názoru by tomu videu svědčilo něco ostřejšího, i když pořád socialistického.. třeba takoví R.A.T.M.)

http://www.youtube.com/watch?v=fx3nehSkVMQ


Banksyho Show v Bristol City Museum - Říjen 2009

http://www.youtube.com/watch?v=nFM8Gnmwdug

Z odposlechu - Portico Quartet - mladý londýnský jazz

Melodický, lyrický jazz. Zatím vydali dvě alba, Knee-deep in the North Sea a Isla. Fascinace mořem? Skupina je dobře rozpoznatelná nejenom hudebním rukopisem, ale taky výrazným zvukem nástroje hang (něco jako melodický plechový buben); u druhého alba už hang mírně potlačili a do popředí postavili saxofonistu (tenor, alt) Jack Wyllie.


Tohle video je ze živého vystoupení. Skladba Steps in the wrong direction:

http://www.youtube.com/watch?v=ybbbSzU2oik

čtvrtek 4. února 2010

Co nám tady hrozí a kdo je pro Anglii nebepečím?

Původně jsem se chystal psát buďto o vlastnostech a chování Angličanů nebo něco na téma Anglie a média, ale pak jsem si přečetl článek na independent.co.uk, který můj úmysl dočista změnil.

Shrnu-li to do jedné věty, v článku se píše o záměru ministerstva obrany, tedy současné vlády, nechat ulicemi Velké Británie brouzdat příslušníky armády, aby nás bránili před případnými akty teroristů.

To už je opravdu víc než policejní stát. Máme tady CCTV kamery v ulicích, policie zastavuje lidi a provádí stop-and-search, jestli u sebe nemají zbraně, a teď by se po ulicích měly potulovat ještě skupinky vojáků (ozbrojených?), aby nás bránily před nějakou nejasnou hrozbou?

Vláda v UK nedávno zvedla úroveň hrozby teroristického útoku ze střední na vysokou (pak už je jenom bezprostřední), ačkoliv zároveň přiznala, že nejsou známy žádné skutečné hrozby.

Teď přichází s dalším preventivním opatřením. Proč, když není bezprostřední hrozba? Nemůžu si pomoct, ale tohle vypadá jako zastrašování, snaha ovládnout lidi skrze hrozby a strach. Je to jako vytváření fiktivního nepřítele, aby se lid vybudil k podpoře státu a vlády. To funguje jen dočasně, protože přijde fáze, kdy je lid vybuzený natolik, že toho nepřítele chce fyzicky vidět a zničit. Asi bude muset vláda přivézt z Afghánistánu pár tamějších vesničanů a nechat zivočelý dav, aby se na "teroristech" vyřádil.

Nemůžu si pomoct, Velká Británie pod taktovkou Labour Party jednoznačně směřuje k totalitnímu státu; něčemu, co známe z Orwellova 1984. To je děsivé, ale ze článku jsem vyčetl i dobrou zprávu: že na další autoritářské taškařice vládě schází peníze. Žeby proto vytvářeli toho bubáka - aby nás zmáčkli, dokud ještě něco teče?

Umím si představit, že nekontrolovaní vojáci v ulicích, spolu s ozbrojenými plicisty, by mohli znamenat pěkné dusno, až by se začali utkávat se znuděnými ozbrojenými gangy. Připadám si jako v utopickém románu. Snad se pletu.

Odkaz na článek na Independent.co.uk:

http://www.independent.co.uk/news/uk/home-news/army-may-patrol-streets-to-confront-terror-threat-1889007.html

Cena vína v Anglii je příliš vysoká

za množství a kvalitu, které tady pořizujeme. Už jsem o vínu v Anglii psal a taky přemýšlel. V naší rodině máme víno rádi a dopřáváme si ho, podporujíce tak našimi penězi dobré živobytí agentů s vínem a také zdejší mizerné vlády. Dát za láhev opravdu slušného vína v obchodě dvacku a víc je při naší spotřebě nemyslitelné, levnější víno zase často nemá valné chuti, takže jsem zkoušel jiné zdroje, ale výsledek mě pořád neuspokojuje, když vím, že za kanálem, v zemi zvané Francie, prodávají dobré víno za více než konkurenceschopné ceny.


Udělal jsem malé srovnání cen vína v Anglii a ve Francii. Podívejte se sami.


Estimated average price to spend for 5l box in France = 22 EUR



Estimated average price to spend for 1l of wine (bottle) in the UK = £8.75













wine litres
UK (EUR)
France (EUR)





1
10.1
4.4





5
50.5
22
10
101
44
15
151.5
66
20
202
88
25
252.5
110
30
303
132
35
353.5
154
40
404
176
45
454.5
198
50
505
220
55
555.5
242
60
606
264
65
656.5
286
70
707
308
75
757.5
330
80
808
352
85
858.5
374
90
909
396
95
959.5
418
100
1010
440





GBP for 100 litres
875
381




Tabulka hovoří srozumitelnou řečí peněz a když vzpomínám na výtečné krabicové víno, které jsme kupovali vloni ve Francii, není co víc řešit.

Domluvil jsem se se dvěma kamarády, lístky na trajekt nás vyšly dohromady na neuvěřitelných 30 liber a včera ráno jsme vyrazili směr Calais. V supermarketu Auchan jsem naložil zásobu sýrů, salámů a dalších dobrot a v obchodě s víny InterCaves jsem koupil 60 litrů dobrého vína. Pohoda, a večer domů.

Na zdraví!

pondělí 1. února 2010

Vykuř od těch dveří!

Podle dnešního článku na guardian.co.uk se britský ministr zdravotnictví opět pouští do kuřáků. Tentokrát jim chce zatrhnout kouření u vstupu do veřejných budov.

Je to kontroverzní téma; kuřákům už v roce 2007 přistřihli křidélka, když jim zakázali kouřit ve veřejných prostorách, tedy i restauracích a nálevnách. Kouření rozděluje názorově populaci na dva celkem vyhraněné proudy, pro a proti. Málokdo má ke kouření neutrální vztah.

Zákazem z roku 2007 se vláda postavila na stranu nekuřáků, tedy za lidské zdraví, čímž potlačila svobodu kuřáků zapálit si, kde se jim zachce.

Zákazem kouření u vchodů posunuje britský ministr zdravotnictví laťku ještě o trochu výš a pomyslná smyčka kolem kuřákovy nenasytné plíce se stahuje. Zase v tom osobně vidím pozitivum, protože me otravuje smrad a štiplavý cigaretový kouř, který bývá přítomný u východu z mnohých veřejných zařízení. Kuřáci se budou cítit dotčeni, vždyť přece na čerstvém vzduchu už cigareta nemůže nikomu ublížit! Do jisté míry s nimi souhlasím, ale myslím si, že tady je úmysl vlády už trošku víc v rovině nanny state - stará se o zdraví samotných kuřáků a možná tak trochu o peníze, které jdou z veřejných prostředků na úhradu léčby nemocných kuřáků místo toho, aby šly kupříkladu na opravu bazénu members of parliament (poslanců).

Tahle vláda prosazuje různé zákazy, ale co je důležité a velmi často nedotažené do konce, je kontrola dodržování a hlavně trestání provinilců. Tady pak přichází mlčení příslušných zodpovědných, výmluvy, případně další zákazy, které nás mají vystrašit a nahradit neschopnost nebo nemohoucnost nástrojů státu - například policie. Dostaneme se tak k tomu, že pár slušných lidí dostane exemplárně za uši, zatímco gauneři to budou mít dál na háku.

Ale abych nepodcenil dlouholetou manipulací zovcovatělou britskou veřejnost; možná že sebekontrola bude fungovat a odstrašující samolepky a cedule u dveří nákupních center a restaurací kuřáky opravdu přinutí poodejít za roh, kde v temném koutě zažehnou svá oranžová světýlka a budou spřádat plány na svržení vlády.

Nezajímavý není ani odstavec o tom, že pan ministr bude "pečlivě zvažovat", že by vláda nařídila výrobcům prodávat cigarety uložené v krabičkách z prostého hnědého papíru namísto těch krásnobarevných, v jakých si je můžeme koupit dnes. To je tak stupidní napad, že by mohl projít! Navrhnul bych ještě přidat podmínku, že krabičky musí být z recyklovaného papíru, aby to bylo dostatečně eco-friendly. Navrch toho všeho tady mame enormně hloupý nápad zakázat automaty na tabákové produkty. Pitomost.

Považuji za nechutný zvyk kuřáků postávat u vchodů do budov a tam hulit. Osobně mi to smrdí, ale nemám z toho záchvaty. Ministr Burnham se toho chytá s iniciativou, která bude vyžadovat spoustu prostředků a vůle na to, aby veřejnosti přinesla... co vlastně? Nás nekuřáků se to výrazně nedotkne, je to spíš kosmetický krok. Řadě společností, jejich zaměstnancům a návštěvníkům to přinese komplikace, když budou bloumat po okolí a hledat místo, kde si zakouří (připomíná mi to jednu epizodu seriálu IT Crowd). Jestli spolu s tímhle nápadem prosadí i ty další kosmetické kroky, jako jsou krabičky a automaty, akorát řadu lidí naštve a ničeho tím nedosáhne. Jak typické pro labouristickou vládu.

Jaké další otázky tohle vzbuzuje: Když jsou cigarety podle vlády tak špatné, že nás před nimi ochraňují, proč je nepošlou do ilegality jako ostatní tvrdé drogy? Budou zakazovat kouření postupně, až dosáhnou nějaké konečné podoby, kdy kuřáci budou moct kouřit jen doma pod dohledem komise? Nebo na to místní politici nemají kuráž a do věci se vloží Evropská Komise, která rovněž ví, co je pro nás dobré, ale protože není volená přímo, necítí ten strach o teplá místa? V neposlední řadě ale také, kolik peněz bude celá tahle taškařice stát lidi, kteří odvádějí do systému peníze, a jaký z toho bude užitek? Kolik kuřákům díky těmhle iniciativám s kouřením?

Napadá mě, že možná se ti velepokrytci snaží těmito postupnými kroky dostat do podvědomí lidí to, že cigarety jsou špatné, áno. Cigarety smrdí, cigarety zabíjejí, není cool kouřit, kdo kouří, bude v práci v nevýhodě.. Cigareta = společenská izolace! Přitom právě naopak, cigareta přišla do Evropy jako vysoce společenská záležitost a má tak své místo.


Odkaz na článek :

http://www.guardian.co.uk/lifeandstyle/2010/dec/01/smokers-face-doorway-ban-health-policy